Žižka

Začátek září je období, na které se těší každý kaprař. Teplota vzduchu jde dolů, břehy se vylidňují a nastává „klid“ u vody. Tento víkend jsem měl jen jeden den pro lov. V pátek jsem si dojel předkrmit, zalil popky, nachystal vše potřebné a ve 4 ráno byl na značkách. S podivem se celé ráno nic nedělo, bylo teplo, stálá teplota i tlak. No nic, přišla doba oběda, tak jsem uvařil, dal si pivko a při poobědové siestě to přišlo, jedno píp. Dioda na příposlechu ukazovala padák. Že by cejn? Tak 3 sekundy se nic nedělo a pak najednou signalizátor i naviják nestíhal. Dobíhám k prutu, přizvedávám a krotím neskutečnou jízdu. Po několika minutách a cca. 200 metrů vymotaného vlasce se mi podařilo rybu zastavit a otočit. Pár minut boje a na 50 metrech to vypadalo, že táhnu násaďáka. Při podebírání vidím, že mi je opět přáno, ryba kolem 18 kilo. Až na váze zjišťuji, že ryba má těsně pod 20 kilo. Super. Až při focení a manipulaci s kaprem si všímám, že ryba nemá levé oko. Kontroluji šupiny na ocase a za hlavou, ááá… je to on. Kapr jménem Žižka, o kterém si každý včetně mě myslel, že už není, protože se pravidelně chytal každý rok a dva roky nic. Super a za ty dva roky narostl o 3 kila. Tohoto mohykána obelstila popka Krilu na návazci Ronie Rig. Večer odjíždím a přesto, že to byl jediný záběr, jsem spokojený.

S přáním hezkých úlovků
Jarda „Kanťas“ Kantůrek