Sportcarprybářské potřeby, obchod pro rybáře a rybaření

OTÁZKY

1. Co pro Tebe tento závod znamená, proč si se ho zúčastnil?
Marek Kvaltín: Tento závod je již po mnoho let součástí začátku naší nové závodní sezóny. Zdejší účast je dána i tím, že závody pořádá náš kamarád Milan Tomík, který má kolem skvělou partu lidí. Je to i o setkání se s mnohými kamarády po delší zimní pauze a je to prostě příležitost ukázat se v nejlepším měřítku „na domácím hřišti“ (lokalita se nachází asi 3km od místa mého bydliště) a předvést své dovednosti ( pokud možno úspěšně) mezi známými, ale i na okolí v oblasti pohraničí se Slovenskem, odkud mnozí pocházíme. Pro nás opravdové závodníky např. z Carp ligy je to příležitost se rozchytat do dalších závodů. Jenom zmíním, že i letos prokázali schopnosti, um, kvalitu a jiné požadavky na lov spojené se závoděním dva týmy z Carp Clubu ČR a obsadili dvě přední příčky, což o něčem jistě svědčí.

2. Vyžadoval závod nějakou speciální přípravu?
MK: Nejdůležitější věcí je mít na daný závod vše na čem se s parťákem shodneme. Je to hlavně i pro klid na duši a pohodu. Od začátku letošní sezóny stále na něco zapomínáme a ještě jsme nejeli kompletně připravení. Jedná se většinou jen o drobné věci. I když moc dobře víme a neustále zdůrazňujeme, že detaily dělají rozdíly, není to často moc příjemné zapomenout to co je potřeba. Později jsme však zjistili, že to není až takovým problémem a improvizace je na místě. Naší výhodou je to, že se snažíme adaptovat do dané okamžité situace, která nastává, vzhledem ke změně počasí, intenzitě braní ryb, konzumaci potravy, sledování počínání okolí atd. Proto jsme byly připraveni víceméně standartně, jenom s tím  rozdílem, že priorita byla více, než kdy jindy důležitá: nachytat nejvíce bodovaných ryb nad 40cm a co nejrychlejším způsobem. Věřte, že je rozdíl za jak dlouho uděláte záběr na kukuřici a na boilies. Proto jsme zvolili rychlejší variantu lovu.

3. Jaké místo jste si vylosovali a jak jste s ním byli spokojeni?
MK: Místo číslo 13, tzn. že místo klasicky od cesty, druhé od konce pravého břehu. „Forhont“ tentokráte ulovil Honza Sluka a byl velmi nadšen z toho jaké má sousedy a říkal něco v tom smyslu jak si to rozdáme ˘. Osobně jsem byl vcelku smířen s tím, že něco podobného „losnem“, neboť se jednalo o místo kde jsme naproti sebe neměli ve vodě potopené kříky a jen volnou vodu a na dně smradlavé bláto. Ze začátku jsme sledovali pohyb v krajních příbřežních partiích, čehož jsme později využívali. Někteří kolegové si vylosovali přímo místo, kde se ryby zdržovaly v ohromném množství a naproti kříků, čímž od úvodního výstřelu jednoznačně odskočili a neustále navyšovali počet ryb a celkovou váhu. O to bylo jejich počínání snažší.

4. Jakou jste zvolili strategii lovu?
MK: Jak jsem uvedl výše, od začátku jsme vyhodnotili pozitiva našeho místa a ty jsme i přes docela pomalý rozjezd začali využívat. To znamenalo, že Mirek prolovoval zadní posty kolem 60-70 vzdálenosti a já se věnoval lovu v příbřežních partiích. I přesto, že některé místo upadalo do počtu záběrů, neustále bylo přikrmováno. Pak jsme různě střídali místa v oblasti kde jsme vnadili a snažili jsme se prostě urvat co nejvíce možných kaprů, kteří projížděli, nebo se nějakým způsobem zdržovali na „place“ před námi. Bojovali jsme o každou rybu. Vím, že hodně kolegů si stěžovalo na to, že jim padalo spousta ryb. Až snad na několik černých výjimek jsme s tím problém neměli. Už toto znamenalo jakýsi rozdíl, mít vychytané takovéto a jiné důležité věci spojené s lovem, to je nemalá součást úspěchu.
S postupem času jsme soustředili hodně energie do místa ve vzdálenosti 20-30m, kde jsme vnadili ve velkém široký pás a zejména Mirkovi se podařilo vydolovat odtud dosti kaprů. Mé montáže se pohybovali stále na velmi krátké vzdálenosti od břehu – zhruba do 2-3m před rákosem, který se vedl podél rákosu. Dokonce jsem byl svědkem vystupujících bublinek v tomto místě a pozdějším ujištěním se, že vlasec pravého prutu vede přímo do tohoto prostoru, až po dobu záběru, který trval od tohoto okamžiku asi 2 sekundy, moc pěkné….Mirkovi se několikrát standartně podařilo dostat záběr přímo z ruky ihned po nahození. To je jeho specialitou a s kapry to má zřejmě domluvené na každé vodě.


5. Popiš mi stručně průběh závodu.
MK: Asi dvě hodiny po nahození se neslo rybníkem, že lovci na krajních „forhontech“ to rozjeli ve velkém stylu. Někteří měli už 25ks ryb a podobně. Začali jsme dumat čím to je. Že by mělčí vodou, klidem v těchto partiích…..Mezitím se dařilo pozvolna i nám a lovili jsme podle rozhodčích jiné váhové kategorie, čímž jsme s těmi předními mohli držet krok. Věděli jsme, že to nebude lehké a nic zadarmo nedostaneme. První večer jsme byly někde na 60kg a vedoucí tým měl kolem 90kg s tím rozdílem, že záběry měli neustále a neřešili to proč jim ryby neberou…To my jsme měli co dělat, abychom se udrželi na špičce. Noc proběhla klasicky ve znamení asi 4 týmů, kteří se snažili vyvíjet aktivitu a lovit, ale i ostatních, kteří to standartně zapíchli do spacáku a nějaké závodní tempo a počet úlovků je v tu dobu vůbec nezajímal….
Absolutní nezájem o potravu i po častém přehazování, výměnu nástrah, únavu z předposledních pracovních dnů, řešíme každý po svém a využívám tento čas k dohledu na pruty z lehátka a teplého spacáku. Tato hluchá bezzáběrová doba trvala od 23hodiny do 3hodiny ranní. Vítr mi několikrát sfoukl deštník s bočnicemi, takže jsem byl neustále ve střehu.
Ranní série záběrů nás mohutně povzbudila a fungovalo nám to asi tak jako klukům, kterým to tímto stylem bralo ve dne pořád. Natěšeni, že jsme stáhli náskok vedoucí dvojice, dostáváme podpásovku s tím, že nám odskočili ještě o asi dalších 40kg více, než jsme původně ztráceli, čili tzn. že jsme od nich na 70kg v odstupu. Ulovili i větší kusy a tak váha pak naskakuje. Byl to šok především pro Míru, který stále věřil, že jsme jim na blízku a v patách. Byl jsem v tomto strohý a klukům to přál. Nereálné dohnat z naší strany. Jedině za předpokladu, že bychom měli druhou noc ještě více silnější, než páteční. Bohužel se tak nestalo a ani ranní série nebyla tak silná. Za to nám dělali starosti kluci po levé straně ob místo, kteří začali tahat rybu za rybou. Nahazovali přímo do kříků a stromů a odtud se jim to rozjezdilo šíleným tempem a dělali pěkné váhové součty během krátkých časových úseků. Doplatili, ale na to, že jim hodně ryb padalo a to se stalo rozhodující při honbě na nás. Pro jistotu jsme nedělní dopoledne před ukončením závodu ještě vyšperkovali úlovky, které nám snad druhé místo zajistí. Podařilo se nakonec.

6. Obsadili jste 2. místo, což je skvělý úspěch, jste s výsledkem spokojeni?
MK: Asi dvě hodiny po nahození se neslo rybníkem, že lovci na krajních „forhontech“ to rozjeli ve velkém stylu. Někteří měli už 25ks ryb a podobně. Začali jsme dumat čím to je. Že by mělčí vodou, klidem v těchto partiích…..Mezitím se dařilo pozvolna i nám a lovili jsme podle rozhodčích jiné váhové kategorie, čímž jsme s těmi předními mohli držet krok. Věděli jsme, že to nebude lehké a nic zadarmo nedostaneme. První večer jsme byly někde na 60kg a vedoucí tým měl kolem 90kg s tím rozdílem, že záběry měli neustále a neřešili to proč jim ryby neberou…To my jsme měli co dělat, abychom se udrželi na špičce. Noc proběhla klasicky ve znamení asi 4 týmů, kteří se snažili vyvíjet aktivitu a lovit, ale i ostatních, kteří to standartně zapíchli do spacáku a nějaké závodní tempo a počet úlovků je v tu dobu vůbec nezajímal….
Absolutní nezájem o potravu i po častém přehazování, výměnu nástrah, únavu z předposledních pracovních dnů, řešíme každý po svém a využívám tento čas k dohledu na pruty z lehátka a teplého spacáku. Tato hluchá bez záběrová doba trvala od 23hodiny do 3hodiny ranní. Vítr mi několikrát sfoukl deštník s bočnicemi, takže jsem byl neustále ve střehu.
Ranní série záběrů nás mohutně povzbudila a fungovalo nám to asi tak jako klukům, kterým to tímto stylem bralo ve dne pořád. Natěšeni, že jsme stáhli náskok vedoucí dvojice, dostáváme podpásovku s tím, že nám odskočili ještě o asi dalších 40kg více, než jsme původně ztráceli, čili tzn. že jsme od nich na 70kg v odstupu. Ulovili i větší kusy a tak váha pak naskakuje. Byl to šok především pro Míru, který stále věřil, že jsme jim na blízku a v patách. Byl jsem v tomto strohý a klukům to přál. Nereálné dohnat z naší strany. Jedině za předpokladu, že bychom měli druhou noc ještě více silnější, než páteční. Bohužel se tak nestalo a ani ranní série nebyla tak silná. Za to nám dělali starosti kluci po levé straně ob místo, kteří začali tahat rybu za rybou. Nahazovali přímo do kříků a stromů a odtud se jim to rozjezdilo šíleným tempem a dělali pěkné váhové součty během krátkých časových úseků. Doplatili, ale na to, že jim hodně ryb padalo a to se stalo rozhodující při honbě na nás. Pro jistotu jsme nedělní dopoledne před ukončením závodu ještě vyšperkovali úlovky, které nám snad druhé místo zajistí. Podařilo se nakonec.


Děkuji za rozhovor a na dalších závodech přeju hodně štěstí a na viděnou.

Za Sportcarp team Dan Němec