Sportcarp Sportcarp
Sportcarp
Informace
 
Sociální sítě




 
Sportcarp
 

Proč nám kapři neberou?

Trochu lituji, že se naše státy kdysi rozdělily, ale na druhé straně je to možná dobře, protože nyní jsou naše vzájemné vztahy lepší, než kdykoli předtím. Můžu upřímně říct, že tolik skvělých lidí a rybářů, se kterými jsem se setkal během výprav na Liptovskou Maru, jsem na revírech v Česku i v zahraničí nepotkal. Možná jsme pouze měli štěstí na dobré lidi, nevím.  
Maře bych moc přál, aby přežila nájezdy „kaprařů“ během příštích let   Loni v létě jsem byl osobně svědkem rybáře, který na jednom liptovském molu kuchal nádherného, cca 13kg lysce. Bylo mi z toho pohledu do breku a když jsem se ho slušně zeptal, jestli si uvědomuje, že právě zabil jedinečnou, nádhernou a mnoho let starou rybu, odpověděl stroze: „Takových tu ještě plave, těch neubude!“ Myslím, že se moc mýlil, protože velkých kaprů bývá v revírech podstatně méně, než si rybáři podle četnosti úlovků myslí. Velké ryby zkrátka potřebují velký přísun energie a pokud se kapři naučí přijímat boilie, jako součást své přirozené potravy, většinou se pak ocitnou na břehu několikrát za sezónu. O Maře se říkalo, že tam kapři na boilie neberou a letos mě samotného překvapilo, kolik kaprů již bylo na tak velké vodě uloveno opakovaně. Žádné rybí bohatství není při současných, téměř dokonalých metodách lovu nevyčerpatelné. Typickým příkladem je řeka Labe. Její populace velkých kaprů byla na přelomu tisíciletí totálně zplundrována, tak, že osádka velkých kaprů nad 15 kg klesla odhadem méně jak na třetinu. Většina ryb skončila převezena do soukromých revírů nebo v udírnách či rybím salátu. Moc bych si přál, aby tento osud nepotkal i Maru a další překrásné slovenské revíry! Ryby, které rostou a odolávají nástrahám rybářů desítky let, jsou nenahraditelné. Snad jen Novomlýnské nádrže, jsou díky své úživnosti neuvěřitelně rychle obnovovat populaci velkých kaprů. Můžeme však jen snít o tom, kolik třicetikilových kaprů by tam teď plavalo, kdyby nedocházelo k jejich letitému masakru. Ale snad už přichází lepší časy a i když je rybářů stále víc, je čím dál víc i těch, kteří nechodí k vodě jako do masny. Omlouvám se, že znovu opakuji tuto již dost ohranou písničku, ale mám pocit že v „Československu“ je to bohužel stále ještě třeba.


        
Na svých toulkách za kapry jsem se mnohokrát setkal s tím, že někomu kapři brali a jiným ne. Je to naprosto běžný jev, který velmi dobře zná každý, kdo jezdí na ryby v partě. Jednomu se daří, chytá rybu za rybou a druhý pouze asistuje a fotí… Já nejčastěji jezdím na ryby s Láďou Volákem a musím říci, že to v tomto směru je to pro mě vždy velká výzva. Láďa je jedním z nejlepších rybářů, se kterými jsem kdy rybařil a navíc tráví na lovem kaprů mnohem více času než já, takže se na našich výpravách musím vždy hodně snažit , abych s ním udržel krok. Během let, co spolu jezdíme, jsem se tak o důvodech „proč mi kapři neberou“, mnohé naučil. A můžu říct, že naše skóre se na výpravách, díky tomu, alespoň srovnalo. I když je nutné dodat, že to, zda je rybářská výprava skvělá, není závislé pouze na množství a velikosti ryb, které každý chytí. Ale úlovky jsou kořením našeho počínání a když se nám dlouhodobě nedaří, může to být celkem nepříjemné…
Jsem přesvědčený o tom, že důvody, proč se nám nedaří, velmi často vyhodnocujeme nesprávně a nad tím bych se chtěl zamýšlet v následujících úvahách, které jsem nazval příznačně „Proč nám kapři neberou?“. Například během výprav na Liptovskou Maru, jsem si všiml, že někteří rybáři dávali extrémní důraz na nástrahu – boilie. Komu to bralo – ten podle nich měl dobré boilie, komu to bralo nejvíc – ten měl nejlepší boilie a komu to nebralo, ten chytal na … nevím jak to říci slušně J“. Jsem absolutně přesvědčený, že to tak není, alespoň ne ve většině situací. Tento názor je ovlivněný zejména tlakem výrobců nástrah na kapry, kteří se nám snaží vnutit, že správné boilie, nejlépe to jejich, je „samospasitelné“ a že nám kdekoli a kdykoli zaručí úlovek . Nic není dále od pravdy! Nástraha na kterou lovíme, je samozřejmě důležitá, avšak na to, zda budeme při lovu úspěšní, či nikoli, má vliv několik dalších faktorů, které jsou většinou důležitější nebo minimálně stejně důležité, jako typ boilie, na které chytáme. A právě těmto faktorům a jejich vlivu na naši úspěšnost, bych se chtěl trochu „podívat na zoubek.“
Aniž by pořadí, v jakém je vyjmenuji, bylo (dle mého mínění) mírou jejich důležitosti , jsou to: způsob vnadění, volba místa, prezentace, nástraha, instinkt, víra a rybářské štěstí

 
 
Způsob vnadění
Tímto tématem začínám, protože se mi zdá, že otázka způsobu vnadění je mezi rybáři nejvíce podceňována. Také mohu dobře použít naše výpravy na Liptovskou Maru, kdy jsme byli svědky několika naprosto modelových situací i chyb, kterých jsme se mi i naši kolegové při zakrmování dopouštěli.
 
Výprava č.1 – Kaprařský maratón v roce 2005
Byla to naše první rybářská výprava na Maru a také první účast na jakýchkoli kaprařských závodech, které nejsou mou ani Láďovou parketou. Soutěžení v lovu kaprů nám vždy bylo proti srsti, protože z rybaření jsme oba čerpali jiné věci, než touhu s někým závodit, kdo víc a větší. Na závody jsme byli vysláni firmou Sportcarp, se kterou spolupracujeme , ale jeli s tím, že naši strategii přizpůsobíme lovu velkých ryb, o kterých jsme věděli, že tu jsou. Už to by náš špatný úsudek, pramenící z naší nezkušenosti se závody. Není horší období pro lov velkých ryb, než závody, kdy je ve vodě i kolem ní mnohonásobně větší rybářský tlak, než za normálních podmínek. Sedli jsme si do Sielnickej zátoky, protože jsme zde našli jediné volné místo. Zátoka byla neskutečně nahuštěná týmy kaprařů, takže na vodě byl obrovský ruch. Stačilo se jen podívat na slalomové dráhy z tyčových bójek... Kapři tu však zjevně byli, avšak velmi poplašení a „nervózní“. Bylo to vidět na velmi ojedinělých a nepravidelných záběrech, zpočátku zejména na konci zátoky.   My jsme začali taktikou jednotlivých nástrah, pouze zahozených několika kuličkami boilie a hrstí pelet a partiklu. Je to taktika na ulovení jednotlivých ryb, spíše než dosažení sérií záběrů. Největší ryby na revírech, jsou většinou starší ročníky, které se kromě období před třením většinou drží stranou od velkých hejn malých a středních ryb, které nalákáme masivním krmením. Chtěli jsme se zaměřit na tyto jednotlivé velké ryby, avšak v situacích, kdy tyto staří veteráni vnímají nebezpečí, nemáte moc šancí. Zde byla zátoka prošpikována vlasci a tak jsme byli několik dní bez záběru. Kdybychom tak chytali až do konce, nic by se na tom pravděpodobně nezměnilo. Náš způsob vnadění byl příliš pasivní, spoléhající se na vlastní aktivitu kaprů hledajících potravu. Potom jsme však změnili taktiku a začali jsme krmit extrémně atraktivní směsí pelet, nadipovanou stejnou vůní, jakou jsme použili v boilie, avšak nejen na malou plochu kolem bójky, jak je zvykem, ale na velikou oblast, možná o velikosti fotbalového hřiště. Do toho jsme rozhodili jednotlivé kuličky, také relativně velmi daleko od sebe, cca 1 kuličku na 3-5 metrů čtverečních. Cílem bylo vytvořit velmi silný, lákavý potravinový signál, který by kapry zaujmul a dráždil, avšak s minimálním přísunem krmení, aby ostražití a nekrmící se kapři měli možnost, pouze si čas od času „zobnout“ , když je všudypřítomná vůně uvolňující se z pelet vyprovokovala ke krmení.   Důležité také bylo, že jsme používali malý průměr boilie, cca 16mm, které jsme si narolovali přímo u vody, protože jsme byli vybaveni pouze boilím větších průměrů. Díky této taktice jsme začali dělat cca 2 záběry denně a nakonec jsme chytli 8 kaprů, všechny až na jednoho do 10kg. Přinesli nám však 1. místo v našem sektoru a při jejich lovu jsme trochu přišli na chuť závodění, protože boj o každý záběr, byť od relativně malých kaprů, v sobě skrýval netušený adrenalin. Většina kaprů měla háček v tlamce velmi podivně zaseknutý, ne klasicky za dolní pysk, jak je tomu když se důvěřivě krmí, ale prakticky kdekoli na okraji tlamy. To svědčilo o velmi opatrném braní. Také jsme přestali používat vyvážky“na kameny“ a začali jsme chytat na klasická olova, která mají koncentrovanější těžiště a v případě opatrného braní zvyšují naše šance na kvalitní zachycení háčku.
Během lovu jsme pozorovali některé okolní týmy, zejména sedící směrem do zátoky nalevo od nás, které, ačkoli byli absolutně bez záběru, každé ráno a navečer vyjeli ke své bójce s kýblem kukuřice, jež zvrhli přímo na bójku. Následně na tuto hromadu „vyručkovali“ svou montáž s boiliem. Snad byli s touto taktikou zvyklí chytat na nějakých hladových soukromých vodách v Čechách, nevím. Mám ale neodbytný pocit, že pohořím z kukuřice, které tito rybáři po pár dnech vytvořili na dně, se poplašení kapři vyhýbali širokým obloukem. Koncentrovaná krmná místa u bójek, je taktika, kterou používali i lovci na krmítka dávno před příchodem boilie a i středně velcí kapři tuto taktiku dobře znají. V zátoce, kdy byli kapři vystresovaní množstvím rybářů, krmných míst a pohybem na vodě, tím tyto lovci nevědomky pohřbili všechny své šance na úlovek a zústali až do konce bez ryby. Nakonec asi odcházeli s tím, že mi máme záběry, protože máme nějaké „supertajné“ nástrahy, ale tak to zkrátka nebylo…
 
Výprava č. 2 Kaprařský maratón v roce 2006
Tentokrát byla hladina vody na Maře velmi nízko a nám se podařilo získat místo na přítoku Váhu. Od kamarádů jsme měli zprávy, že kapři zde byli zrovna najetí a při chuti. Rozhodli jsme se, že chceme nachytat co nejvíce bodovaných ryb a tomu jsme podřídili i svoji taktiku. Vybavili jsme se velkým množstvím pelet, řepky a boilie. Zrovna při našem příjezdu chytil náš soused Pali Timko nádherného šupináče přes 18kg, čímž nás značně nabudil na závody. Pali, ačkoli byl v té době začátečník, chytal taktikou velmi dalekých vyvážek a lokálního zakrmení několika hrstmi partiklu a boilie, prostě „učebnicovou“ strategií na ulovení velkých, samotářských ryb, přesně jak jsem ji popsal výše. Hned po příjezdu jsme masivně zakrmili na hraně koryta, avšak udice jsme nenastražili a kolegy, kteří na místě chytali před námi, jsme poprosili, aby už svou poslední noc nechytali. Byli tak hodní, že to pro nás udělali a nakonec jsme s nimi strávili u vínka a plzeňského pivka příjemný večer… ¨
Je optimální, když se kapři mohou na našem lovném místě krmit, aniž by zde byly nastraženy udice. Mnohem rychleji se tak přepnou do skutečně důvěřivého a agresivního způsobu krmení. Ráno jsme znovu zakrmili a udice jsme vyvezli až v momentu zahájení závodů, což bylo někdy v poledne. Následovala neskutečná série záběrů, které nás držely beze spánku celé tři dny. Zejména v noci jsme neustále zdolávali a vyváželi… Bohužel to byla čára přes rozpočet pro našeho souseda Paliho a trochu i pro tým od nás nalevo, protože jsme na své loviště stáhli kapry z celé oblasti a zároveň jsme zdoláváním vytvořili tak velký ruch, že Pali s jeho taktikou na velké ryby, neměl moc šanci. Skutečně velké ryby odpluly do klidnějších vod a většina ostatních z dané lokality byla u nás… Chytli jsme několik ryb přes 15kg, což je nádherné, avšak na Maře jsou mnohem větší kapři, o které jsme však ani nezavadily. Prostě chytání v masivním zákrmu není většinou taktika na velké ryby. Poté co jsme byli jednu noc a den skoro bez záběru, přesunuly jsme loviště na druhou stranu koryta a počet záběrů se opět o něco zvýšil. Nakonec však šla voda dolů a také našeho zdolávání na mělké vodě bylo tolik, že se kapři přestěhovali z našich necelých 3 metrů na větší hloubku a bodovali zase jiní…
 
Své zážitky jsme nejen mi popsali v časopisech a mám pocit, že díky tomu mnozí nabyli dojmu, že když jedou na týdenní výpravu na kapry, musí mít s sebou alespoň 100 kg řepky, 50 kg pelet a 30 kg boiliesu. Opět je to velký omyl. Myslím, že v minulé sezóně na Maře se o tom přesvědčili mnozí (včetně mě s Láďou), když vyházeli do vody spousty krmení a jediné čeho dosáhli, bylo odlehčení jejich peněženky. Masivní krmení je vhodné pouze v obdobích, kdy jsou kapři extrémně aktivní. Pravidelně je to před třením a potom občas také v přelomu léta do podzimu. Jindy své místo můžeme totálně zrušit.   My jsme na dané výpravě předem věděli, že na lovišti máme mnoho kaprů, kteří jsou extrémně aktivní a jen proto jsme si masivní zákrm mohli dovolit.
 
Naše třetí výprava na Maru, která už byla mimo závody, skončila bez valného úspěchu a vůbec nesplnila naše očekávání. Avšak nemělo to co do činění se způsobem krmení, ale spíše s naší volbou místa. Mimochodem, chytali jsme také na stejném místě, jako při druhé výpravě… Zkrátka, dvakrát do téže řeky nevstoupíš! Ale o tom až v kapitole o volbě místa. 
           
O tom, že velcí kapři nepřicházejí z krmných míst jsem se přesvědčil na vlastní kůži minulou sezónu. Na jeden podzimní víkend jsem vzal na Labe svého kamaráda, který zde nikdy nechytal a ačkoliv je rybářem od dětství, ani nikdy nechytil většího kapra než cca 60 cm.   Proto jsem se moc snažil, aby měl hodně záběrů a na jeho místě jsem poměrně hodně a hlavně průběžně krmil boiliem i peletami. Sám jsem na své pruty nastražil boilie o velikosti 28mm, aby mě neotravovali tloušti ani menší kapři a mohl jsem se naplno věnovat kamarádovi, který jako začátečník potřeboval poměrně dost asistence. Na svoje pruty jsem prakticky vůbec nekrmil. Taktika fungovala. Kamarád měl záběry hned první noc a byl ze zdolávání labáků nadšený. Všechny ryby byly sice „jen“ do 10kg, zato však velmi bojovné a ve skvělé kondici. Já měl pouze jeden záběr od 10,7 kg šupíka a potom víc jak 24 hod. nic. Druhou noc jsem měl krátký padák, ke kterému bych normálně ani nevstával. Zrovna jsem však stál u prutů a tak jsem posvítil čelovkou na špičku. Pomalu se ohýbala - „to bude asi nějaký bordel“, okomentoval jsem to a zvedl jsem prut. Následoval tupý tah, jako když vám do vlasce naplave kláda. Opřel jsem se do prutu a v hlubokém záklonu jsem se „tu věc“ snažil přitáhnout ke břehu.   Byl jsem přesvědčený o tom, že je to kláda a tak jsem ji nešetřil. „To by bylo, kdyby to byla ryba“, odtušil jsem kamarádovi a v ten moment si kláda dvakrát krátce „vzala z brzdy“. Nohy se mi ihned rozklepaly jako osiky, protože bylo jasné, že je to ryba a ne malá. Kamarád tomu ještě nechtěl věřit a uvěřil až ve chvíli, kdy mi podebíral nádherného 17,5 kg šupináče – starého labského veterána, o jakém jsem dlouho snil a který přišel naprosto nečekaně. Ale tak to na rybách bývá. I když vlastně jeho ulovení mělo svou logiku… Jen kdyby měl člověk sílu a hlavně vůli, čekat na záběr od takové ryby vždycky.   Odolat pokušení nalákat na svoje loviště spousty středních a menších ryb, užívat si záběry a zdolávání, je někdy hodně těžké. Hlavně když se na ryby člověk dostane jen zřídka. Ale možná je dobře, když o velkých rybách člověk více sní, než je chytá. Cokoliv, co zevšední, ztrácí své kouzlo a hlavně u rybaření 100% platí, že „cesta, je důležitější než cíl“. A kdo na to ještě nepřišel, ten na to určitě přijde, až nějakého to dílčího cíle dosáhne.
 
Vím, že jsem se vůbec nedostal do detailů ohledně složení krmení, množství atd. Tyto moje úvahy však nemají cíl podrobně popsat jednotlivé taktiky, ale spíše vyprovokovat čtenáře k určitému způsobu přemýšlení a analyzování svých rybářských úspěchů i neúspěchů. Snad se mi to alespoň trochu daří. 
 
Respekt k přírodě i k sobě navzájem,
přeje všem
Michal Homolka
 
Vaše komentáře k tomuto článku

Máte zkušenosti s tímto výrobkem? Podělte se s ostatními a poraďte nebo si nechte poradit.
V zájmu udržení informační hodnoty těchto stránek si provozovatelé vyhrazují právo vyřadit vulgární a reklamní příspěvky nebo příspěvky nesouvisející s obsahem této stránky.

 
 
 
Sportcarp
 
 
 
Ztráta hesla Registrace
 
 
Nejprodávanější produkty

P-Line vlasec Floroclear Clear 1000 m

P-Line vlasec Floroclear Clear 1000 m
Vaše cena od 669,-
Po přihlášení od 636,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp vlasec Signum

Sportcarp vlasec Signum
Vaše cena 379,-
Po přihlášení 360,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp plovoucí boilies Reflex

Sportcarp plovoucí boilies Reflex
Vaše cena 149,-
Po přihlášení 142,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp booster 250ml

Sportcarp booster 250ml
Vaše cena 99,-
Po přihlášení 95,-
 
V nabídce více variant
 

Carp Whisperer háčky Curve

Carp Whisperer háčky Curve
Vaše cena 170,-
Obvyklá cena 179,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp keramický hrnek Logo Mug

Sportcarp keramický hrnek Logo Mug
Vaše cena 249,-
Po přihlášení 237,-
 
Skladem
 

Fortis polarizační brýle Overwraps Brown

Fortis polarizační brýle Overwraps Brown
Vaše cena 1 499,-
Po přihlášení 1 499,-
 
Skladem
 

TFG přístřešek Force 8 Rapid Day Shelter

TFG přístřešek Force 8 Rapid Day Shelter
Vaše cena 2 599,-
Po přihlášení 2 469,-
 
Skladem
 

Sportcarp pelety Mulberry & Garlic

Sportcarp pelety Mulberry & Garlic
Vaše cena od 329,-
Po přihlášení od 313,-
 
V nabídce více variant
 
 
Sportcarp TV
 
 
EET

Podle zá​kona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.