Sportcarp Sportcarp
Sportcarp
Informace
 
Sociální sítě




 
Sportcarp
 

Proč nám kapři neberou? Část druhá - Fishabil

Původně jsem plánoval, že druhý díl seriálu “Proč nám kapři neberou,“ bude o volbě místa. Avšak moje čerstvé zážitky ze dvou jarních výprav, jsou ve mně nyní tak silné, že mi nedá, abych se jim nevěnoval. Navíc mají k tématu mých volných úvah, zaobírajících se důvody našich rybářských neúspěchů, mnohé co říci. První výprava pro mě byla sice poměrně úspěšná, avšak ta druhá naopak velmi neúspěšná. Vlastně to pro mě byl z hlediska úlovků naprostý propadák, kdy jsem špatnou volbou lovné strategie, pohřbil své šance na úlovek.  Mrzí mě to o to víc, že to bylo na mé zamilované řece Labe, kam se dostanu mnohem méně než bych si přál, a odkud si úlovků  cením nejvíce, protože lov velkých kaprů zde většinou nebývá jednoduchý. Stále ještě ve mně zklamání nad touto prohrou doznívá, avšak i o tom je kaprařina. Jednou jsme nahoře a užíváme si bohaté úlovky a jindy přijdou období, kdy se nám nedaří a my usilovně hledáme, proč to tak je a také doufáme, že se k nám rybářské štěstí opět nakloní Ale nebudu předbíhat a začnu nejprve první výpravou na francouzské jezero Fishabil.  
Výjezdy na zahraniční revíry mě zatím příliš nelákají, snad kromě slovenských vod, které však nepovažuji za „zahraniční“. Proto se tak trochu omlouvám za to, že zde budu popisovat mé zážitky z francouzské „placenky“, což absolutně není moje srdcová záležitost a ani u nás na soukromých revírech jinak nelovím, i když je nezatracuji, pokud v nich neplavou ryby ukradené ze svazovek.  Nejde mi o to, abych se zde chlubil poměrně lehce dosaženými úlovky, ale výprava na Fishabil byla na zážitky bohatá a zajímavá a navíc má přímou souvislost s následnou výpravou na Labe, která mě velmi posunula na mé rybářské cestě. Alespoň to tak teď vnímám.  
Výpravu na Fishabil už druhým rokem organizoval i kompletně hradil můj šéf a tak jsem měl tu milou „povinnost“ se zúčastnit. Musím podotknout, že jsem se na toto francouzské jezero celkem těšil, hlavně proto, že díky dlouhé zimě u nás ještě kapři nebyli příliš aktivní a zde byla možnost se před nadcházející sezónou trochu „rozchytat“.  Pro úplnost dodávám, že kromě mě a šéfa se výpravy zúčastnil i můj kamarád a výborný kaprař, Zdeněk Havlíček.  Jezero Fishabil bylo jedním z prvních zahraničních revírů, kam v průběhu 80-tých let jezdili angličtí kapraři. Proto jsem ho také šéfovi doporučil, protože jsem chtěl vidět revír, který jsem znal z knížek Tima Paislyho nebo Simona Crowa a Roba Hughese. Jezero je velmi bohatě zarybněno kapry mezi 9-13kg, takže lov zde není nijak složitý a je bohatý na záběry. Je tu také velké množství cejnů, kteří dokáží častými záběry lov kaprů značně znepříjemnit. Opravdu velkých kaprů, (pro Angličany kolem magické hranice 40 liber (18,2kg)), zde však příliš není a proto se lovci trofejních ryb z Anglie i jiných zemí, v současnosti zaměřují na jiné revíry, jako je Rainbow a pod. Na Fishabil jezdí spíše rekreační kapraři z Anglie, kteří si chtějí hlavně zachytat, a s podobným cílem jsme sem jeli i my. I  když musím přiznat, že jsem v koutku duše doufal v ulovení nějakého místního kapřího mohykána.
První otázkou bylo, jak se vypořádat s cejny, kteří zde dosahují úctyhodných rozměrů - při naší minulé návštěvě, v březnu 2007 jsme jich ulovili až příliš mnoho. Proto jsme zvolili boilie o průměru 20mm na bázi rybích mouček, ochucené esenciálními oleji černý pepř a asofoetida,  tedy takzvanou „těžkou rybinu“. To se nakonec ukázalo jako správné, protože jsme cejnů chytili jen několik, zatímco týmy anglických rybářů, kteří ve stejné době  používali boilie na bázi  tygřího ořechu nebo ptačích zobů, chytali v průměru 10-15 cejnů denně na každého rybáře, což je velmi nepříjemné, hlavně pokud cejní aktivita pokračuje i v noc.
Na jezeře se chytá na odhoz a velké ryby je proto nutné z nepřístupných míst nalákat do rybářských zón krmením. Zakrmovat se může z loděk.  Mnoho rybářů zde dělá tu chybu, že používají ke krmení partikl a method mixy, takže nalákají do svého loviště množství již zmíněných cejnů a menších kaprů.  Stejnou chybu jsme udělali i minulý rok, protože majitel jezera nám partikly velmi doporučoval. Trochu ho podezřívám, že proto, aby podpořil místní potravinový řetězec – partikl žerou cejni a cejny zase žerou sumci – další rybářské lákadlo jezera. I když i sumci mají své dny, kdy si svůj cejní jídelníček rádi zpestří nějakou sladkou dobrůtkou, jak jsme doslova na vlastní kůži poznali.
Také jsem pozoroval mnoho zde lovících Angličanů, jak bodově vnadí i chytají jen v malé oblasti kolem bójky. Myslím, a jsem si tím skoro jistý, že je to velká chyba, protože kapři takováto koncentrovaná krmná místa považují za nebezpečná, tím spíše pokud je u nich ještě tyčová bójka. Již jsem o tom psal v prvním díle seriálu „Proč nám kapři neberou“. Je až neuvěřitelné, jak dobře kapři o tyčovkách vědí, což je vidět z toho, jak k nim po záběru velmi často neomylně směřují a v okamžiku se kolem nich obmotají.    Proto jsme se rozhodli pro jistotu tyčovky vůbec nepoužívat, abychom jimi velké kapry neodradili.
Pro nalákání jsme použili mnohokrát prověřenou taktiku krmení na velkých vodách – 8mm pstruhové pelety, které jsme prolévali aminokyselinovým roztokem s příměsí atraktantů použitých v boilie, tak aby se vůně naší nástrahy uvolňovala v co největším prostoru a lákala kapry k agresivnímu krmení. Samozřejmě, že kromě pelet jsme také hojně krmili boiliem, protože na tomto jezeře je to skutečně potřeba. Jinak se ryby drží v nedosažitelné dálce od břehu. Prostě lákavost vašeho prostřeného stolu musí být větší než instinktivní ostražitost kaprů před oblastmi, kde se vyskytují rybářské udice.
A taktika se vyplatila a my od první noci lovili kapry, zatímco okolní týmy Angličanů, které ke svým bójkám sypali kukuřici a konopí, lovili převážně cejny. Byli jsme až překvapení, jak málo „cejních piraní“ nám bralo. A to přesto, že jsme boilie na udice stražili převážně „na panáčka“, tzn. že jsme ke spodní potápivé kuličce použili plovoucí boilie. Nejvíce se nám osvědčilo plovoucí fluoro boilie s příchutí ananas.To, že nám nebrali cejni, mělo také asi co do činění s přítomností sumců na našem lovišti. Těžká rybí vůně našeho boilie byla pro ně asi velkým lákadlem, o čemž svědčí to, že jsme jich ulovily několik,  převážně kolem 20-ti kg. Všechny na panáčka s ananasem. Myslím, že sumci na našem lovišti prostě luxovali vše, co jim přišlo „pod hubu“ a nadlehčený panáček jim do ní dobře vklouzl.  První sumec, kterého jsem chytil, měřil 175cm a vážil přes 40kg, což už je na zdejší jezero poměrně velká ryba. Při zdolávání se dlouhou dobu nehodlal odlepit ode dna a když se vyvalil u břehu, nemohli jsme uvěřit svým očím.  Nikdy předtím jsem tak velkého sumce neulovil a musím říci, že od vyndání na břeh až po focení je to o mnoho náročnější a hlavně silovější záležitost, než kaprařina a má to něco do sebe. Také jsem „na vlastní kůži“ poznal ostrost sumčích zubů a škrábance od nich mě pak celou dobu pálily při zakrmování, jak se mi do nich dostával vnadící roztok s esenciálními oleji. Prostě jsem si ulovení fousáče pořádně užil. Následující noc jsem měl na prutě asi ještě většího, ale po víc jak hodině přetahování v dešti, jsem byl zjevně víc utahaný, než můj protivník na druhém konci udice a tak jsem přidržel brzdu a sumce utrhl. Nebyl to ani takový problém, protože kvůli nahazování jsem používal vlasec o průměru 28mm. 
Jinak výprava probíhala v podobném duchu, jako o rok dříve, kdy jsme na jezeře byli poprvé. Chytali jsme mnoho kaprů, avšak stále nepřicházel ten vysněný bonbónek v podobě nějaké opravdu výjimečné ryby. Já opět propadl „boji o záběry“ a místo abych dělal něco pro ulovení velké ryby v kterou jsem doufal, už jsem chytal jen na panáčky a neustále jsem dostřeloval kobrou, aby kapři z mého místa neodpluli. A oni brali, ovšem jejich velikost měla spíše klesající tendenci. Poslední den výpravy jsem si řekl, že musím udělat nějakou změnu, jinak na velkou rybu nemám šanci.  Měli jsme s sebou i pytlík  boilie o průměru 30mmm, takové malé pingpongové míčky, avšak záběry nám na tyto nástrahy z krmného místa nepřicházely a tak jsem je záhy přestal používat.  Poslední den jsem tento „pinpongáč“ opět nastražil a bez jakéhokoli krmení nebo přihozeného boilie jsem ho umístil zcela mimo krmnou oblast.   Musím se přiznat, že v  duchu jsem trochu pochyboval, jestli jsem neměl k nástraze nějaké volné boilie přece jen přihodit. Veškeré mé pochybnosti však vymazal záběr, který následoval a já zdolal krásného 99 cm dlouhého a 18,20kg vážícího lysce.  Ačkoliv si této ryby zdaleka tolik necením, jako kdybych ji ulovil u nás na svazovém revíru, přesto mi udělala radost. I proto, že jsem si prakticky jistý, že kdybych pokračoval dál v lovu tak, jak jsem chytal po celý týden, nikdy bych ji neulovil.
A tak jsem se utvrdil v taktice použití boilie o velkém průměru a lovu mimo krmná místa. Vždyť podobně jsem chytil i velkého šupináče na Labi na podzim loňského roku. 
„A celou sezónu už pojedu jen třicítky boilie, s minimálním dokrmováním!“ prohlásil jsem radikálně při cestě domů.     Jenže toto rozhodnutí se ukázalo být velmi špatným.  Ne že by použití velkých nástrah nebylo dobrou taktikou na velké ryby. Avšak  základním předpokladem pro úspěšný lov je nebýt při svém přístupu statický, ale se přizpůsobit  aktuální situaci na revíru. To jsem sice už dávno věděl, ale asi jsem to potřeboval prožít až do morku kostí.  A to se také stalo hned při následující výpravě na Labe. Člověk se pořád učí a přestože to občas dost bolí, jsem rád, že jsem tuhle lekci od labských kaprů a také od svého parťáka dostal, protože neúspěchy a prohry nás většinou posouvají dál, než úspěchy a lovecká vítězství. 
Příště vám přiblížím nejen své chyby při jarním lovu na Labi, ale také jedinečný a velmi málo používaný způsob prezentace nástrahy, díky kterému můj parťák uspěl i ve velmi těžkých podmínkách, jaké počátkem května na naší největší řece panovaly.
 
Respekt k rybám,
i k sobě navzájem,
přeje všem
Michal Homolka   
Vaše komentáře k tomuto článku

Máte zkušenosti s tímto výrobkem? Podělte se s ostatními a poraďte nebo si nechte poradit.
V zájmu udržení informační hodnoty těchto stránek si provozovatelé vyhrazují právo vyřadit vulgární a reklamní příspěvky nebo příspěvky nesouvisející s obsahem této stránky.

 
 
 
Sportcarp
 
 
 
Ztráta hesla Registrace
 
 
Nejprodávanější produkty

Sportcarp akční balíček krmení Mulberry Garlic Set

Sportcarp akční balíček krmení Mulberry Garlic Set
Vaše cena 1 299,-
Obvyklá cena 1 765,-
 
Skladem
 

P-Line vlasec Floroclear Clear 1000 m

P-Line vlasec Floroclear Clear 1000 m
Vaše cena od 619,-
Po přihlášení od 589,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp vlasec Signum

Sportcarp vlasec Signum
Vaše cena 379,-
Po přihlášení 360,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp plovoucí boilies Reflex

Sportcarp plovoucí boilies Reflex
Vaše cena 149,-
Po přihlášení 142,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp booster 250ml

Sportcarp booster 250ml
Vaše cena 99,-
Po přihlášení 95,-
 
V nabídce více variant
 

Carp Whisperer háčky Curve

Carp Whisperer háčky Curve
Vaše cena 170,-
Obvyklá cena 179,-
 
V nabídce více variant
 

Sportcarp keramický hrnek Logo Mug

Sportcarp keramický hrnek Logo Mug
Vaše cena 249,-
Po přihlášení 237,-
 
Skladem
 

Fortis polarizační brýle Overwraps Brown

Fortis polarizační brýle Overwraps Brown
Vaše cena 1 499,-
Po přihlášení 1 499,-
 
Skladem
 

TFG přístřešek Force 8 Rapid Day Shelter

TFG přístřešek Force 8 Rapid Day Shelter
Vaše cena 2 599,-
Po přihlášení 2 469,-
 
Dočasně vyprodáno
 

Sportcarp pelety Mulberry & Garlic

Sportcarp pelety Mulberry & Garlic
Vaše cena od 329,-
Po přihlášení od 313,-
 
V nabídce více variant
 
 
Sportcarp TV
 
 
EET

Podle zá​kona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.