Ankety

Souhlasíte s nynějším systémem hospodaření na českých svazových revírech, kdy se zarybňuje často a velkým množstvím malých ryb?

Ano, přijde mi to rozumné a mému způsobu lovu to vyhovuje

Nesouhlasím, tento systém ničí ekosystém každé (hlavně menší) vody

152

Celkem hlasů:211

Hlasujte kliknutím na odpověď

Odkazy

články

06.listopadu 2008

Podzimní závodní tour

Stejně tak jako při jarním zápřahu aktivního lovení ryb, kdy jsme téměř víkend co víkend objížděli závody, se v průběhu sezóny docela zvolnilo tempo a díky tomu načerpáváme všechny potřebné síly na opravdový maraton, který nám začínal 14. září na Tovačovských jezerech.

Oproti loňsku poměrně solidní obsazenost startovního pole, takže bylo jasné, že nás nečeká nic lehkého. Zvláště pak, když „jedete“ obhajovat první příčku ˘. Přišel všemi očekávaný den D a přistoupilo se k losování, které nám přidělilo los č. 36 v sektoru, který není zatím nikomu znám. Ten vylosuje až pan starosta po vylosování jednotlivých týmů, kdy každý bude mít své číslo. Nevídaná zápletka hned na úvod, se kterou jsme se horko těžko smiřovali. Dle slov pořadatelů je to kvůli průhlednosti závodu, aby někdo mezi konkurenčními firmami neměl pocit, že si ten či onen mohl místo „koupit“. Pro nás docela úsměvné a všechny faktory, zvyky a tradice, které si s sebou bereme na losování, můžeme nechat pro příště raději doma. Tady v tomto případě Vám nepomůže prostě nic, nijak to neovlivníte, pokud věříte ve své nadpřirozené schopnosti.

No nic, přišel starostův čas a s ním poměrně obrovský chaos – nikdo nevěděl, kde najednou sedí, co si vylosoval. O tomto bylo jasno až po několika konzultacích s hlavním rozhodčím a pořadatelem. Byli jsme nemilosrdně poslaní do sektoru D, který upřímně nemáme moc v oblibě, tedy k Lobodicím. Představa týdenního lovu tam, nás docela děsila. Jelikož jsme vyspělí závodníci a nevzdáváme se, zkousáváme tuto hořkou pilulku a jdeme do boje. To, že se z tohoto sektoru nedá bojovat o přední příčky závodu, nám je však jasné okamžitě. A tak bojujeme celý týden s nepřízní počasí, poměrně malým prostorem na vodě, který moc šancí na umístění montáže nedává, s cejny, karasy, malými kapry kolem 50cm a pořád dokola…… Stále jsme se snažili přijít na kloub mnoha věcem, vyhodnocovat situace, reagovat na změny, jak sousedních rybářů, tak i počasí a stále něco vymýšlet… Odměna pro nás byla v podobě 2 bodovaných kaprů, kteří stačili na druhé místo v sektoru „smrti“ a výsledky na tu bídu z toho místa vydřené.
Vychutnali jsme si tu nejtěžší hořkost porážky až do posledních okamžiků. Oproti loňskému vítězství pravý opak a propad na samé dno. I to s sebou však nese závodní kaprařina a je nutné se s tím smířit.
Museli jsme se dát co nevidět dohromady, neboť kola našich vozů nás ženou za další dva dny tentokrát na Slovensko do Komjatic, k typickému slovenskému štrkovisku. Poměrně komorní atmosféra prvních minut oproti senzační úrovni závodu v Tovačově, která z toho prostředí přímo sršela a to jsme netušili, že to bude jen a jen horší…. Potkáváme se tu s několika známými, kteří přijeli zkusit taky štěstí jak od nás, tak z různých koutů Slovenska. První „podpásovka“ od pořadatelů přišla v době zhruba 24 hodin před zahájením závodu a to ta, že se místo 2 kg bodovaného kapra, bude bodovat od 3 kg včetně. Tak to už jsme začínali cítit opravdu podraz z jednoho prostého důvodu. Lidi, rybáři, závodníci, kteří se přihlásí na závod, tak se přihlásí v první řadě kvůli podmínkám – možnost lovu, nástrahy, vyvážka, odhoz, váha bodované ryby …atd., které nabízí a od toho se odvíjí jejich další kroky, zda se zúčastní nebo ne. Pořadatele to v tuto chvíli ale vůbec nezajímalo asi.

Vrátím se k bodované rybě. Na otázku, proč to tak udělali, mně sdělili, že: „V revíru je hodně vysazených 2 kg kapříků, nesešlo se dostatek rozhodčích na vážení, které měli přislíbené od místních rybářů a vzhledem k tomu, že těchto lidí od hlavních pořadatelů je málo, nevěděli bychom, kam dříve skočit“. No comment, organizační problém, nikoliv závodníka. Podle mě to nevěděli i tak v průběhu celého závodu kam skočit, díky absolutní nezvládnutelnosti z pořadatelského hlediska. Takže v podstatě na úkor svého pohodlí znehodnotili závodníky. Neméně nepříjemným problémem byly časy, po které byli pořadatelé ochotni vážit úlovky. Měli vyhrazeno, že od 22 hod. do 8 hod. se neváží, aby měli dost času na odpočinek, opět velmi úsměvné, ale věc, která se dotýká především závodníka.
Nejhorší na celé věci je, že jsme neměli s sebou vytisknutá pravidla lovu, v kterých jsme se později dočetli, že „ pořadatel si vyhrazuje právo změnit podmínky závodu MĚSÍC PŘED ZAČÁTKEM ZÁVODU!“ a mohli na toto poukázat. Podle mě tak závod neproběhl dle jasně daných regulí.
Kratičká prezentace, losování a jdeme na to. Další šok nás čekal při pohledu na vodu, která byla totálně zabójkovaná. Co tzn.? Dle sdělení pořadatele se nesmí sahat na bójky, které jsou místních a k těmto ještě přihodili, již zmiňovaní pořadatelé, další, tedy své, žluté h-bójky, které mají ohraničovat sektory mezi jednotlivými týmy. Tím vznikl neskutečný slalom všech možných bójí, čím možnost vyjížďky s lodí na vodu okamžitě zavrhujeme. To nám přináší po půl závodu své ovoce a vedeme závod. Jenže, co čert nechtěl, naši (ne) schopní sousedi z levé strany nás totálně zkopírovali a nejen to, dělali nám lov strašně těžkým. Proč? Protože se např. jedno ráno vzbudili a celý den, buďto kobrou a jinými vnadícími pomůckami ze břehu nebo ze člunu, neustále vnadili. Nestačili jsme žasnout. Samozřejmě, že nic nechytli, absolutně bez rozmyslu a jiných spojitostí dělali něco, čemu vůbec, ale vůbec nerozuměli.

Tím pádem skončil lov Mírových prutů, které měl umístěny na levé straně a sousedovo krmení a montáže končili na jeho. Snažili jsme se ještě něco vymyslet, ale moc jsme toho už nezvládli. Mínění o našich sousedech se ucelilo ve chvíli, kdy se rozhodčí po probuzení šli oněch kolegů zeptat, jak to šlo v noci, jejich odpověď zní dobře: nič, ale nešťastie čehůni taky nič, to nám stačilo. Nevíme proč, ale očividně nám nepřáli a lov jen znepříjemňovali, jestli to bylo z jejich hlavy nebo je někdo navedl, jak se domníváme, už asi nikdy nezjistíme.Vypadá to, že hodnotíme jen negativní stránku a pliveme na celé okolí, aby to vypadalo v náš prospěch, ale pozor, nebyl to náš první ani poslední závod a něco jsme již zažili, takže nějakou mez normálnosti a hranici slušnosti máme. Toto bylo opravdu moc špatné. Do konce závodu jsme neulovili už bodovanou rybu a skončili jsme nakonec na 5. místě.
Celkově smíšené dojmy z celého okolí o organizačním a pořadatelském hledisku ani nemluvě. Mám pocit, že tady někdo chtěl pouhým mávnutím kouzelného proutku zkopírovat závod typu Tovačov po všech stránkách, ale nedovede si představit, co všechno to obnáší. Proto bych těmto lidem doporučil – „Raději takovéto a podobné závody nepořádejte! “. A to měl být prý největší slovenský závod tohoto roku. Pro nás to znamená jediné: Komjatice nikdy více!

Následoval třetí víkend od prvního závodu a tentokrát jsme se museli vrátit opět na místo činu, tedy znovu do Tovačova. Pocity se v nás všelijak míchaly a hlášky typu: „prokletý Tovačov“ apod. padali velmi běžně ˘. Věděli jsme, že na tom nejhorším břehu sedět určitě nebudeme, neboť máme vyhrazen plácek hned od Tovačova až po část lesa, takže to nás ještě jakžtakž motivovalo. Horší to bylo s naší těžce rozbouranou psychikou posledních závodů….
Závod pro nás začal jak jinak, než opět na výbornou v uvozovkách. Z jedné strany máme „Koloušky“ , mimo jiné velmi silný tým, z druhé strany Lojzu CDB, který může překvapit. Do toho několik spekulací, díky možnosti vyvážení, na která místa kdo může a ze začátku jsme ztratili poměrně dost času, což nás stálo několik ryb, které připadly Lojzovi.

Dostali jsme se však do pohody díky prvním záběrům od kaprů. Pak už každý věděl, co má dělat. Obrovskou výhodou našeho týmu byla samostatnost, se kterou jsme byli schopni dělat věci spojené s lovem. Každý měl svůj člun, baterii, motor, podběrák, podložku, připravené krmení v lodi, návazce nachystané k okamžité výměně atd., takže nic nebránilo tomu, aby si každý dle gusta mohl operovat na vodě. Počasí bylo však opět velmi nepříznivé prvních 24 hodin a i proto jsme z toho nebyli moc nadšení, bylo cítit vrtkavé podzimní počasí. Do toho problémy s travinami, které sahaly v některých místech až metr pod hladinu. Ryby se nám dařilo zdolávat a dostávat do podběráku naštěstí vcelku v pohodě a nenastávaly žádné nepříjemné problémy . Dalším faktorem bylo to, že se jednalo o ryby bodované a to rozhodlo. Pro „koloušky“ to byl docela problém, protože jezdili i pro cejny a ne jednou a to je časově zdržovalo.

Do neděle oběda se neudálo nic, co by nás mohlo ohrozit a proto jsme nemohli uvěřit tomu, co se nám po dlouhé době podařilo. Už bylo ale načase a ani se nám najednou nechce balit a vše si náležitě vychutnáváme. Opět po roce a vítězi v menším závodu tentokrát na Tovačově, ale přece! Krásný vstup do nového ročníku Carp Ligy 2008/2009.
Po třítýdenním maratonu přišel zasloužený odpočinek dvou neděl a máme tu druhé kolo Carp ligy, revír všem známý – Dešná. Několikrát se s Mírou telefonicky ujišťujeme, že máme vše poctivě připraveno a i proto se těšíme. Před losováním máme krásné mrazivé ráno a připadáme si jako na Vánoce, když je vše pokryto bílou vrstvou jinovatky. Dáreček v podobě losu nám přidělil místo na mělčině. Mít radost nebo být naštvaný? Nikdo neví, moc šancí jsme si ale opravdu nedávali. Máme však dobré sousedy z pravé strany a to místní „Dešňáky“. Z leva volno. Dostatek prostoru pro experimenty. Začátek jako z dobře rozjetého závodu, který jsme snad už někdy zažili a první večer máme necelých 80 kg ryb, což je dost příznivá zpráva pro náš tým. Dělali jsme v průměru dvě ryby do hodiny, ale kolikrát i více. Váhový průměr téměř 5 kg nebyl taky špatný. Smrtonosná zbraň byl boilies Restovaný Losos M.E, který fungoval výborně. V noci, jako tradičně, nespíme a klábosíme, přehazujeme, vytahujeme ryby a celkově si to užíváme.V sobotu nad ránem zdoláváme i „dablík“ a jde to jako na drátku. Celková váha kolem sobotního oběda je kolem 140 kg. Kontrolujeme ostatní týmy a sháníme informace kdo a jak na tom je. Většina týmů má problém udělat vůbec záběr od kapra a takovouto situaci na Dešné nepamatují. Taky jsme si na jaro tady vytrpěli své a všichni nad tím kroutili hlavami. Teď už ale nekroutí…..a ví své. Na paty nám šlape stará dobrá klasika, kolega Portos, kterému se to pěkně rozjezdilo. Na sobotní večer si plánuji procházku kolem jednotlivých týmů, normálně takovou věc nedělám, ale závody nejsou přece jenom o tom svém místě, ale i o přátelství, popovídání si s kolegy z různých koutů naší země atd. atd.

Získávám tak větší přehled o všech týmech, kteří jsou na stejném břehu jako my. Po návratu hlásí Míra geniální myšlenku, která jej napadla v době, kdy jsem byl pryč. Vše má již nachystáno a jenom prokonzultovat a zdárně doupravit a můžeme aplikovat. Spočítali jsme si kolik vždy přihodíme koulí z vnadící směsi, partiklu, sekaného boilies atd. a rozhodli se použít podstatně větší dávku, i když to zní docela směšně. Běžně nastřelujeme 3-10 koulí velikosti mandarinky čas od času a tentokrát jich bylo snad 30-40. Když se nad tím zamyslíme, tak stejně dojdeme k tomu, že to je v podstatě nic moc. Počítali jsme, že bude trvat tak 2 hodiny, než se dají ryby do pohybu, ale záběry po 1 hodině předčili naše očekávání. V tomto prostoru loví Míra 2 pruty a mé 2 pruty chystáme na odhozovou vzdálenost bez krmení jenom s boilies na velkou rybu. I tato taktika nám vyšla a zdoláváme větší ryby kolem 7 kg a více. Vše, co bylo v plánu, nám vyšlo, takže nebylo jak se říká „ o čem“. V neděli dopoledne kontrolujeme stavy týmů, které nám šlapou na paty a pro jistotu vše pojišťujeme několika bodovanými kapry po sobě. Utahaní jako koně, unavení, oči nateklé, že taktak vidí, bolesti v různých partiích těla patří bezesporu k cíli, pro který závodíme – tedy dosáhnutí na stupeň největší. Snad nám to už konečně svatý Petr dopřeje a nestane se na jaře nějaký nepovedek.
S pozdravem Marek Kvaltín a Mira Ešpandr

Carp liga 2008-2009
Pořadí po dvou kolech ročníku 2008-2009

Pořadí	účastníci závodu	celkový počet kg	body
1.	Ešpandr, Kvaltín	299.10	2
2.	Tulínský,Hošek,Hošek	139.80	5
3.	Tomík,Žalec	129.80	6
4.	Fiala,Kněžík,Mrázek	108.50	8
5.	Sedlář,Macků	175.50	12
6.	Launa,Hladík	57.40	14
7.	Richter,Vinklárek	43.40	18
8.	Ondriska,Palkovic,Kubina	41.20	18
9.	Ambruz,Chocholouš	48.80	19
10.	Szluka,Taragel	20.00	19
11.	Sklenář,Mařík,Mařík	45.80	20
12.	Buliga,Vorčák	34.00	22
13.	Svatoň,Mlynář	23.70	22
14.	Veselý,Tesař	24.10	25

Vaše komentáře k tomuto článku

Máte zkušenosti s tímto výrobkem? Podělte se s ostatními a poraďte nebo si nechte poradit.
V zájmu udržení informační hodnoty těchto stránek si provozovatelé vyhrazují právo vyřadit vulgární a reklamní příspěvky nebo příspěvky nesouvisející s obsahem této stránky.

22.11.2008 22:56 Karásek	Chalani a nezapomínajte aj na nás Inak dobrý článok
21.11.2008 16:16	Hoši, musím jen souhlasit s kolegou Portosem, ještě vám to znepříjemníme...
13.11.2008 17:35 Mara	Cítíme s tebou....
12.11.2008 11:05 Portos	... Nechť se Vám ve všech závodech tak daří i nadále! PS: na lize Vám stejně ještě znepříjemním život